Duševní dilema

28. května 2009 v 15:18 | wily |  Moje myšlenky

V poslední době se má duše otřásá neobvyklým vnitřním rozporem.

A to vlastně kvůli takové prkotině, jak si pravděpodobně za dva týdny řeknu. Teď si to ale rozhodně nemyslím. V tuto chvíli je to záležitost života a smrti. Jako když v dietě máte chuť na čokoládu a pocit, že bez ní umřete, velice zjednodušeně a bezvýznamně řečeno.


O co jde? O nic menšího, než můj narozeninový dar, vysněný foťák. Vzhledem k tomu, že narozeniny mám za cca 2 měsíce, nemusí se to nezasvěceným duším zdát ožehavé téma. Ale já ho prostě chci!! (je možné, že ještě několikrát takto vybuchnu).

A jaký je v tom tedy problém? zní základní otázka. Odpověď nebude jednoduchá a obávám se, že moje pohnutky a důvody pochopí málokdo. Jestli vůbec někdo.

Dobře, přestanu okecávat a začnu. Začátkem roku, když na mě nepřipravenou skočila myšlenka co bych si třeba mohla přát k narozkám, rychlostí orla letícího hlavou dolů na pobíhající myš dorazila i odpověď - fotografický aparát prosím. Já vím, pořád jsem nezačala. S blížícími se prázdninami jsem o tomto informovala mé právní zástupce [čti: rodiče] se sdělením, že si ho přeju ještě před létem, abych vůbec měla co fotit. Rodiče mlčeli, mlčení znamená souhlas.

Asi před dvěma dny se k mému překvapení táta smířeným tónem ptá, jestli teda mám nějakou představu a ať si ji udělám. Myslím, že je jasné, že za mými zády proběhla (možná) bouřlivá diskuse.

S hlavou prázdnou jako nafukovací balon [čti:nevzdělaná] jsem zasedla k počítači a koukala a koukala. Až jsem dokoukala. Pohled se totiž zastavil na jednom kousku a od té doby nemůžu myslet na nic jiného. A teď bych prosila maximální soustředění, jelikož se dostáváme k jádru věci a chtěla bych, abyste si ze mě nedělali srandu a brali to tak jako já - naprosto vážně a zoufale.

Zmíněný přístroj má několik vlastností, které mě nadchly a vyvolaly spoustu představ - vodotěsnost, nárazuvzdornost, chladuvzdornost, vodotěsnost. Vodotěsnost dvakrát - už vidím, jak se v moři potápím a fotím a fotím a tu spoustu srandy co si s ním užiju. Právě proto, že je tak odolný splňuje požadavek, který jsem si uvědomila až teď (jestli jsem si ho teda teď nevytvořila).

Jenže ruku v ruce s výjimečným podvodním charakterem se veze možná nejistá kvalita normálních fotek - kdybych alespoň věděla, jak na tom je. Takhle jsem jen v nejistotě umocňovanou tátovým rýpáním a pochybnostmi, jenže on je člověk, který tomu opravdu rozumí.
Máma mě nepodpoří - příjde jí to naprosto zbytečné, prý podvodnost vůbec nevyužiju. V tomhle s ní musím nesouhlasit, ale kdoví, jaký názor na to budu mít za pár let. Třeba to bude všechno na houby, už mě to nebude bavit a budu litovat, že jsem za stejné peníze nepořídila kvalitnější.

A všichni se na mě budou dívat tím pohledem já ti to říkal/a, že ho nemáš kupovat, jenže ty pořád já ho chci a nebyla s tebou vůbec řeč, tak se teď běž vycpat, máš to co si zasloužila a neotravuj. Samozřejmě přeháním. Ale podstata zůstává. Nevím, jestli snesu, že těm, kteří mi ho koupili se nelíbí a pokaždé, když mě s ním vidí, cítí pochybnosti a nesouhlas.

Už se mi tolikrát stalo, že jsem se do něčeho zamilovala a i přes rozmlouvání ostatních to od nich vyžádala. A pak když nadšení opadlo, viděla jsem ty nedostatky, které mi přes růžové brýle zůstaly skryty. A bojím se, že to je i tento případ.

Snažím se na to koukat kriticky...ale když on je tak úžasný!

Další zádrhel je, že se musím rozhodnout rychle - je to doprodej a zásoby rychle mizí. Ony už vlastně skoro vůbec nejsou. Že já si vždycky vyberu něco, co už je tak těžko k sehnání!
A u těch levných podcenových kusů je možná spousta věcí - že už jsou reklamované, že do nich zatýká...a taky internetový obchod není zrovna spolehlivý. Jenže v kamenných obchodech je tak drahý!


A teď babo raď. Na jedné straně podvodnost a odolnost, krásný vzhled, sympatie a na druhé pravděpodobná snížená kvalita ostatních fotek a trocha pochybností.

Nechci po vás radu, v tomhle se musím rozhodnout sama, ale jsem ráda, že jste to přečetli. A taky, že jsem to napsala. Takhle se na to možná budu dívat z odstupu...je to zajímavé, že teď ke konci psaní se jedna polovina mysli zvětšuje a utlačuje tu druhonázorovou část. Jaká z nich ale patří k jakému postoji, to vám neřeknu :)

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 pajavla pajavla | Web | 28. května 2009 v 17:52 | Reagovat

pěknej románek, a ůžasný je [čti]:D
ke článku: v tomdle ti asi neporadim, protože jsem ještě víc nerozhodná a tohle jsem už řešila v úplnej prkotinách, natož když jde o foťák:-D

2 bezega bezega | Web | 28. května 2009 v 20:51 | Reagovat

Ahoj, mno já jsem tohle prožívala s mobilem a pak jsem se rozhodla, že počkám až se objeví nějakej lepší, páč kupovat si něco v čem je pár věcí navíc a jinak je to na houby, jako stará věc(viz nekvalitní fotky) se mi nezamlouvalo.Takže sice trpím, protože jsem taky měla vyhlídlej jeden moc pěknej, ale říkám si, že se mi to čekání pak vyplatí.

3 tulen tulen | E-mail | Web | 29. května 2009 v 9:05 | Reagovat

Já bych do něj šla! A je strašně pěknej!! ;o)

4 Kati Kati | Web | 29. května 2009 v 21:28 | Reagovat

Tak jako tenhle foták vypadá moc hezky. Ale když jsi řekneš, že kupuješ foták a chceš fakt něco fotit, tak bych si koupila nějaký lepší. :-) Nechci tě odrazovat, je to na tobě, jak se rozhodneš. Ale můj názor znáš. Já jsem si taky chtěla koupit fotak a máma mi ho koupila, ale tedka lituji, že jsem si nekoupila nějaký pořádný. Mám takový malý šunt :-D
Ale jako taky jsem ho hrozně chtěla, a když jsem ho dostala, tak to těšení tak opadlo a vůbec nim mi to nepřineslo.
Ale však se rozhodni sama. Držím palce. ;)

5 M.I.M.A M.I.M.A | Web | 31. května 2009 v 17:26 | Reagovat

Tak jsem si s tím dala tu práci a přečetla to.
Taky ráda fotím, ale nevím, jestli bych vůbec chtěla nějaký kvalitní foťák. Já ani foťák nemám, to jenom můj bratr, který mi ho občas pujčuje. Ale taky ho to už moc nebere. Takže já osobně bych si vybrala nějaký foťák, který má základní funkce, není nijak extra dobrý, ale hlavně aby se s ním dalo fotit.
Jinak ten , co sis vybrala vypadá už na pohled sympaticky. Tak přeju úspěšné rozhodování .. ;)

6 wily wily | Web | 31. května 2009 v 17:31 | Reagovat

Děkuju za trpělivost :)

7 Kate:) Kate:) | Web | 1. června 2009 v 18:26 | Reagovat

Vůbec mi to nevadilo to číst. Já radit ani trochu nebudu. Jak si psala - radu po nás nechceš.:) Takže jen přeju, ať si vybereš co nejvíc správně a kdyby ne, časem se ukáže, že i tohle jsou "malé věci".;)

8 Mimbral Mimbral | Web | 2. června 2009 v 18:38 | Reagovat

Naprosto Ti rozumím v nerozhodnosti, v důvodech, které píšeš a v té zamilovanosti.
Já mám ale bohužel problém, že moje tužby a nároky se ubírají jiným směrem, v jiné cenové relaci. Takovou pěknou velkou černou digitální zrcadlovku, tu bych si hýčkala vskutku ráda.
Jelikož radu opravdu nechceš (což je pochopitelné), bych Ti jen ráda připoměla, že každé naše rozhodnutí je správné. Takže tak. :)

9 Annet Annet | Web | 3. června 2009 v 16:29 | Reagovat

Budu upřímná a nebudu se tu vykecávat jak moc ti rozumím. Přijde mi to jako blbost, ale jsem si jistá, že moje problémy ti taky můžou připadat naprosto ubohé. Takže se prosím nenaštvi... :))

10 wily wily | Web | 6. června 2009 v 16:00 | Reagovat

Naštvat se? Lidi mají různé názory a jí ti ten tvůj samozřejmě neberu :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama